Když se řekne Moravský kras a okolí, většina lidí si vybaví Kraj sedmi zámků. Blansko, Boskovice, Kunštát, Letovice, Lysice, Rájec nad Svitavou a Velké Opatovice tvoří oblíbenou trasu za historií, architekturou i zámeckými parky. O těchto zámcích jsme podrobně psali v samostatném článku.
Jenže šlechtických sídel najdete v regionu mnohem víc. Některá dnes slouží jako hotely, jiná pomáhají dětem nebo seniorům, další se postupně vracejí k životu. Přestože většina z nich není běžně přístupná veřejnosti, všechny mají svůj vlastní příběh.
Křtiny
Jen několik kroků od poutního kostela Jména Panny Marie stojí zámek, který bývá ve stínu slavného Santiniho chrámu často přehlížen. Přitom společně s kostelem a parkem tvoří jeden z nejvýznamnějších historických areálů regionu.
Křtiny byly po staletí spojeny se zábrdovickými premonstráty. Po roce 1864 koupil zdejší panství Vincenc hrabě z Bubna a Litic, který nechal bývalou rezidenci přestavět na reprezentativní zámek obklopený parkem.
Dnes zámek patří Mendelově Univerzitě a slouží jako hotel, konferenční a společenské centrum a je tak jedním z mála historických sídel v regionu, kde se můžete také ubytovat.

Křetín
Historie křetínského zámku začíná středověkou tvrzí, která byla na konci 16. století přestavěna na renesanční zámek. Po ničivém požáru v roce 1852 vznikla nová pseudoklasicistní zámecká budova, dokončená v roce 1861.
Od roku 1947 sídlí v areálu zdravotnické zařízení, nejprve dětská ozdravovna a nyní dětská léčebna, která se specializuje na léčbu dětské obezity, léčbu recidivujících a chronických onemocnění dýchacích cest, astenie a vadného držení těla či lehčích typů skolióz. Původně šlechtické sídlo tak už téměř osmdesát let slouží dětem z celé republiky.
Černá Hora
Když se řekne Černá Hora, většina lidí si vybaví známý pivovar nebo wellness hotel Sladovna. Jen několik minut chůze od nich se však rozkládá rozsáhlý zámecký areál, jehož historie sahá až do 13. století.
Na místě dnešního zámku původně stál hrad. V 16. století jej Albrecht Černohorský z Boskovic přestavěl na renesanční zámek, který později prošel dalšími stavebními úpravami. V 19. století získala část areálu novou podobu podle návrhu významného architekta Theophila Hansena.
Od roku 1950 sídlí v zámku Domov pro seniory. Přestože není běžně přístupný veřejnosti, patří k nejvýznamnějším historickým stavbám obce.

Borotín
Barokní zámek v Borotíně nechal postavit Václav z Freyensfeldu a dokončen byl v roce 1753. Po druhé světové válce přešel do vlastnictví státu a od 60. let 20. století sloužil sociálním službám.
Dnes je v historické budově Dům s pečovatelskou službou Za Sluncem. Zámek tak i po více než 270 letech zůstává místem, které slouží lidem.
Šebetov
Šebetov patří k obcím s dlouhou historií. První zmínka o obci pochází z roku 1200 a renesanční zámek zde vznikl ve druhé polovině 16. století jako sídlo správy panství. V roce 1697 prošel barokní přestavbou a na konci 19. století získal dnešní historizující podobu podle projektu architekta Wilhelma Stiassného.
Po druhé světové válce byl zámek zestátněn a dnes v něm sídlí Sociální služby Šebetov.
Račice
Historie račického zámku sahá až do 13. století, kdy zde stával hrad. Po roce 1568 jej Hanuš Haugvic z Biskupic nechal přestavět na renesanční zámek. Současnou podobu areálu výrazně ovlivnil baron Jan Mundy, který panství koupil v roce 1830 a zahájil jeho rozsáhlou přestavbu.
Během mobilizace v září 1938 sídlil v zámku generální štáb československé armády. Po válce zde fungovala škola, učiliště i dětský domov.
V současnosti prochází areál postupnou rekonstrukcí. Část zámku už nabízí ubytování a další služby, zatímco hlavní budova čeká na dokončení obnovy.

Adamov
Na první pohled by jen málokdo hledal v průmyslovém Adamově zámek. Přesto zde v letech 1806–1809 byl postaven empírový lovecký zámeček podle návrhu architekta Josefa Hardtmutha, stavbu řídil Karel Rudzinsky.
Na počátku 20. století začal objekt sloužit zaměstnancům adamovských železáren. Přestavba v roce 1959 změnila jeho původní podobu a zámek ztratil historickou hodnotu.
Dnes stojí v bývalém areálu Adamovských strojíren a veřejnosti není přístupný.
Drnovice u Vyškova
Novorenesanční zámek v Drnovicích nechal v letech 1866–1869 postavit baron Jan Mundy. Budova byla původně reprezentativním šlechtickým sídlem, později však změnila svůj účel a od konce 19. století zde fungoval zemský chorobinec.
Dnes v bývalém zámku sídlí obecní úřad. Historická budova tak nadále zůstává přirozeným centrem obce.
Lamberk
Na okraji Olešnice stojí barokní zámeček Lamberk, který nechal kolem roku 1700 vybudovat hrabě Jan Maxmilián z Lamberka jako své letní sídlo. Po přestavbě v roce 1733 se stal sídlem lesního úřadu kunštátského panství.
Dnes je zámeček v soukromém vlastnictví a veřejnosti není běžně přístupný.
Lhota Rapotina
V lesích nedaleko Boskovic se ukrývá lovecký zámeček Rovná, který spadá do katastru Lhoty Rapotiny. Rod Dietrichsteinů jej nechal postavit v roce 1833 jako zázemí pro lovecké výpravy do okolních lesů.
Později sloužil jako hájovna a v roce 2000 prošel rekonstrukcí. Dnes je v soukromém vlastnictví a veřejnosti není přístupný.
Drnovice u Lysic
Historie zdejšího zámeckého areálu sahá do poloviny 18. století, kdy rod Piati nechal vybudovat nový panský dvůr tvořený zámkem a hospodářskými budovami. V dobových mapách je objekt označován jako zámek a po roce 1811 přešel do vlastnictví rodu Dubských z Třebomyslic, kteří sídlili na nedalekém zámku v Lysicích. Význam drnovického sídla postupně upadal a po druhé světové válce areál sloužil zemědělskému družstvu. Dnes je historický objekt nepřístupný.
Historie, která pokračuje
Ne všechny zámecké stavby Moravského krasu a okolí jsou otevřené veřejnosti. Přesto většina z nich dál slouží svému okolí – jako hotely, zdravotnická zařízení, sociální služby nebo sídla obecních úřadů.
Přestože většina těchto staveb není běžně přístupná veřejnosti, stojí za to o nich vědět. Každá z nich připomíná jinou kapitolu historie regionu a společně dotváří obraz Moravského krasu a okolí jako kraje s mimořádně bohatým kulturním dědictvím.
