Moravský kras » Články » Skrytá místa Moravského krasu a okolí: Větrné mlýny

Skrytá místa Moravského krasu a okolí: Větrné mlýny

Drahanská vrchovina patří k oblastem, kde se větrné mlýny staly výraznou součástí krajiny. Dodnes se zde dochovalo několik kamenných mlýnů i pozůstatků těch, které časem zanikly. Vydejte se s námi po stopách těchto technických památek a objevte příběhy míst, kde se po staletí mlela mouka díky síle větru.

Rudice

Větrný mlýn v Rudici je jednou z nejvýraznějších technických památek Moravského krasu a okolí. Stojí na návrší Tumperk v jihovýchodní části obce a byl postaven v roce 1865 manželi Matějem a Františkou Ševčíkovými. Jde o kamenný větrný mlýn holandského typu s válcovou zdí vysokou 7,5 metru, který původně poháněly čtyři lopaty upevněné na otáčivé střeše.

Mlýn sloužil svému účelu až do první poloviny 20. století. Po bouři v roce 1925 byly zničeny jeho lopaty, v roce 1929 byl převeden na elektrický pohon a po druhé světové válce zde bylo definitivně zrušeno mlynářské právo. Později stavba chátrala, několikrát prošla opravami a dnes je chráněnou kulturní památkou ve vlastnictví obce Rudice.

Od roku 1994 je v budově umístěno muzeum s expozicemi věnovanými historii větrných mlýnů, speleologii, mineralogii, hornictví a hutnictví v Rudici i historii samotné obce. Součástí prohlídky je také ukázka dobového bydlení a 3D videoprojekce představující rudické podzemí. V bezprostřední blízkosti mlýna se nachází geopark s ukázkami hornin z Moravského krasu a Drahanské vrchoviny.

Kořenec

Větrný mlýn v Kořenci patří k dominantám obce i celé Drahanské vrchoviny. Kamenný mlýn holandského typu nechal v roce 1866 postavit tehdejší starosta Jakub Veselý. Zajímavostí je, že původně měl šest perutí, což bylo na svou dobu neobvyklé řešení.

Mlýn zůstal ve vlastnictví rodiny Veselých až do roku 1905. Posledním mlynářem se stal Josef Pokorný, který stavbu koupil v roce 1925. V roce 1944 poškodil mlýn silný vítr a při následné opravě bylo větrné kolo obnoveno už jen se čtyřmi perutěmi. Svému původnímu účelu sloužil do roku 1949.

Od roku 1967 je mlýn v soukromém vlastnictví. Díky citlivým opravám se dochoval včetně původního mlecího zařízení a je chráněnou kulturní památkou. Mlýn je dobře viditelný z přilehlé komunikace a při vybraných příležitostech se otevírá i jeho interiér.

Petrovice

Větrný mlýn v Petrovicích byl postaven v roce 1848 a patří mezi kamenné mlýny holandského typu, které jsou pro Drahanskou vrchovinu typické. Stojí na vyvýšeném místě nad obcí a od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka.

Během své historie prošel několika stavebními úpravami. Největší změnu přinesl rok 1964, kdy mlýn po zásahu bleskem vyhořel. Při následné obnově získal novou střechu, původní technické vybavení se však téměř nedochovalo.

Dnes je mlýn v soukromém vlastnictví a slouží k rekreačním účelům.

Ruprechtov

Větrný mlýn v Ruprechtově byl postaven v roce 1873 jako klasický kamenný mlýn holandského typu se čtyřmi lopatami a otočnou střechou. Po několika letech provozu jej poškodila větrná smršť, která se stala impulzem k jeho zásadní přestavbě. Původní majitel a stavitel Cyril Wágner nechal v letech 1882–1884 místo klasického větrného kola instalovat Halladayovu turbínu, pojmenovanou po americkém konstruktérovi Danielu Halladayovi.

Halladayova turbína tvořená soustavou stavitelných lopatek byla na svou dobu mimořádně pokrokovým řešením. Díky ní dokázal mlýn zpracovat až dvojnásobné množství obilí oproti původnímu pohonu. Turbína o průměru 10 metrů se dodnes otáčí ve výšce 16 metrů nad zemí a představuje technickou raritu evropského významu.

Po rozsáhlé rekonstrukci, kterou po roce 1993 provedli potomci původních majitelů, je mlýn opět přístupný veřejnosti. Díky jedinečné Halladayově turbíně je navržen na zařazení mezi národní kulturní památky i na seznam UNESCO.

Ostrov u Macochy

Větrný mlýn v Ostrově u Macochy byl postaven v roce 1865. Kamenná stavba holandského typu stojí na vyvýšeném místě nad obcí a je postavena z bílého neomítnutého vápence. Mlýn sloužil svému původnímu účelu do počátku 20. století a dnes je chráněnou kulturní památkou.

Na rozdíl od některých dalších větrných mlýnů v regionu se dochoval ve velmi dobrém stavebním stavu. Objekt je v soukromém vlastnictví a slouží k rekreačním účelům. Dodnes si zachoval charakteristickou podobu kamenného větrného mlýna holandského typu.

Dříve - s perutěmi
Aktuálně - bez perutí

Němčice

Větrný mlýn v Němčicích nechal v roce 1840 postavit mlynář Matuška. Kamenný mlýn holandského typu stojí na holém návrší jižně od obce v nadmořské výšce přibližně 620 metrů a patří mezi charakteristické technické památky Drahanské vrchoviny. Od roku 1964 je zapsán jako kulturní památka.

Mlýn sloužil svému původnímu účelu až do počátku 20. století. Od roku 1925 až do konce druhé světové války byl využíván ke šrotování obilí.

Dnes je mlýn v soukromém vlastnictví a není běžně přístupný veřejnosti.

Rozstání

Větrný mlýn v Rozstání nechal v roce 1874 postavit Antonín Zukal. Kamenný mlýn holandského typu stojí na severovýchodním okraji obce a od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka.

V roce 1904 byly původní větrné lopaty nahrazeny plynovým motorem. Přesto mlýn dlouhodobě neprosperoval a kolem roku 1922 ukončil svůj provoz. Později bylo odstraněno jeho technologické vybavení a objekt byl postupně přestavěn pro obytné účely.

Dnes je mlýn v soukromém vlastnictví a není běžně přístupný veřejnosti. Dochoval se jeho kamenný plášť, který je dodnes chráněn jako kulturní památka.

Šošůvka

Větrný mlýn v Šošůvce stával na západním okraji obce na mírném návrší zvaném Perníková horka, dnes označovaném jako U větráku. Pravděpodobně jej nechal krátce před rokem 1858 postavit Josef Kala. Šlo o kamenný větrný mlýn holandského typu.

Po smrti zakladatele mlýn ještě několik let sloužil svému účelu. Posledním mlynářem byl Karel Veselý ze Sloupu, později byl využíván jako obytný dům a po druhé světové válce postupně zchátral.

Dnes na místě bývalého mlýna zůstávají přibližně metr vysoké zbytky kamenného zdiva, které odkryli místní nadšenci.

Větrné mlýny patří k méně známým technickým památkám Moravského krasu a okolí. Dochované stavby i pozůstatky zaniklých mlýnů jsou svědectvím doby, kdy vítr představoval důležitý zdroj energie. Pokud se vydáte po jejich stopách, poznáte další z tváří regionu, která často zůstává stranou hlavních turistických tras.