Moravský kras a jeho okolí nemusíte poznávat jen z údolí, kolem jeskyní a skalních stěn. Krajina na území destinace se místy zvedá do výšek přesahujících 700 metrů nad mořem. Na některých nejvyšších místech najdete technické stavby, jinde hluboké lesy, skalní útvary, vyhlídky nebo stopy historie.
Vydejte se s námi na místa, kde je Moravský kras a jeho okolí doslova nejvýš.
Skalky: nejvyšší bod Drahanské vrchoviny
735 metrů nad mořem
Začněme rovnou na nejvyšším bodě Drahanské vrchoviny. Vrchol Skalky u Protivanova dosahuje nadmořské výšky 735 metrů. Právě v jeho blízkosti se nachází také jedno ze dvou meteorologických radarových stanovišť Českého hydrometeorologického ústavu v České republice. Samotné radarové stanoviště leží v nadmořské výšce 730 metrů.
Radar na Skalkách je v provozu od roku 1995, současný radar zde funguje od roku 2015. Každých pět minut provádí objemové měření, při kterém získává informace o struktuře srážkové oblačnosti. Maximální dosah radaru je přibližně 260 kilometrů.
Radarová data ze Skalek jsou součástí měření ČHMÚ pro střední Moravu a využívají se při sledování srážkové oblačnosti i jako podklad pro meteorologické a hydrologické předpovědi a výstrahy.
Na nejvyšším místě Drahanské vrchoviny se tak potkává nenápadný vrcholový bod s technologií, která pomáhá sledovat počasí nad velkou částí Moravy.
Skály: vysoký vrchol ukrytý v lesích
724 metrů nad mořem
Jen nedaleko Skalek se nachází další z nejvýše položených míst Drahanské vrchoviny – vrchol Skály s nadmořskou výškou 724 metrů.
Okolí vrcholu je chráněno jako přírodní rezervace Skály, vyhlášená v roce 1988. Předmětem ochrany jsou původní lesní porosty s převahou buku a charakteristickým bylinným podrostem.
Se Skalami je spojena také lovecká chata Hanačka. Byla postavena v roce 1810 a během druhé světové války byla jedním z opěrných bodů partyzánské skupiny Jermak.
Nečekejte zde horskou scenérii ani rozhlednu. Nejvyšší partie Drahanské vrchoviny jsou z velké části ukryté v lesích – a právě to je na nich zajímavé.
Paprč: jeden z nejvyšších vrcholů Drahanské vrchoviny
721 metrů nad mořem
V krajině mezi Benešovem a Kořencem se zvedá Paprč. S nadmořskou výškou 721 metrů patří k nejvýše položeným místům Drahanské vrchoviny.
Obec Kořenec leží v pramenné oblasti Bělé a Žďárné a většina jejího území se nachází v nadmořské výšce přes 600 metrů. Právě Paprč s výškou 721 metrů je zdejším nejvyšším významným vrcholem.
Okolní krajina je charakteristická rozsáhlými lesy a mírně zvlněným reliéfem. Paprč tak není místem, kam se chodí za rozhlednou nebo výraznou dominantou. Jeho kouzlo spočívá především v samotné krajině nejvyšších partií Drahanské vrchoviny.
Holíkov: nejvyšší bod Adamovské vrchoviny
665 metrů nad mořem
Na Boskovicku se nachází Holíkov – nejvyšší bod Adamovské vrchoviny, jednoho ze tří podcelků Drahanské vrchoviny.
Holíkov je zajímavý především svou geologií. Zatímco Konická vrchovina je tvořena převážně prvohorními usazenými horninami a Moravský kras je známý svými vápenci, Adamovskou vrchovinu zde buduje granodiorit brněnského masivu.
Na severním svahu Holíkova se nachází několik menších mrazových srubů a další geomorfologické tvary. Neméně zajímavý je zdejší les – Holíkov představuje jeden z posledních poněkud rozsáhlejších zbytků přírodě blízkého bukového lesa v širším okolí Boskovic.
Holíkov tak ukazuje, že výprava za nejvyššími místy nemusí být jen o výhledech. Někdy je nejzajímavější to, co objevíte přímo pod nohama.
Škatulec: vrchol s neobvyklým jménem
656 metrů nad mořem
V rozlehlých lesích jižně od Boskovic, zhruba na půl cesty mezi Újezdem a Valchovem, se nachází vrch Škatulec, nazývaný také Na Babylóně. Dosahuje nadmořské výšky 656 metrů a z Boskovic k němu vede zelená turistická značka pokračující směrem na Kuničky.
Škatulec je zároveň názvem celého geomorfologického okrsku v rámci Adamovské vrchoviny. Ten je tvořen převážně granodioritem a má podobu asymetricky vyvinutého hřbetu.
Zajímavý je i samotný název vrcholu. Podle historika a publicisty Hynka Skořepy může souviset s někdejším geodetickým bodem. Ten mohl být označen dřevěnou konstrukcí, které místní kvůli jejímu vzhledu říkali „škatule“. Jde však o pravděpodobné vysvětlení původu názvu, nikoli o jednoznačně doložený fakt.
Helišova skála: nejvýše v Moravském krasu
613 metrů nad mořem
Zatímco předchozí vrcholy patří k nejvyšším místům Drahanské vrchoviny, Helišova skála má pro náš region ještě jeden význam. Je uváděna jako nejvýše položené místo Moravského krasu.
Výrazný skalnatý hřbet leží východně od Šošůvky a dosahuje výšky 613 metrů. Na vrcholu se nachází triangulační bod a z okolí se otevírají výhledy do krajiny.
Pod Helišovou skálou se nachází opuštěný lom. Těžily se zde droby s vložkami břidlic a spodní část lomu je dnes zatopená. Lokalita je významná také z geologického hlediska – zachovaly se zde pozůstatky podmořských sesuvů sedimentů.
Helišova skála tak spojuje několik tváří zdejší krajiny: vysoký vrchol, výhledy, geologii i výraznou stopu někdejší těžby.
Kojál: šest set metrů a 340 metrů vysoko
600 metrů nad mořem
Na závěr se zastavíme na místě, které poznáte z velké dálky. Kojál leží v nadmořské výšce 600 metrů, ale jeho skutečnou dominantou je stavba, která ční ještě o 340 metrů výš.
V letech 1957 až 1958 bylo na vyvýšenině nad Krásenskem vybudováno radiokomunikační středisko Kojál. Vysílač začal vysílat 3. března 1959. Jeho původní konstrukce měřila 322,4 metru a v roce 1984 byl vysílač při generální rekonstrukci zvýšen na současných 340 metrů.
Kojál se stal významnou součástí televizního a rozhlasového vysílání na Moravě. Jeho signál pokrývá jižní a střední Moravu a část východních Čech. Vysílač sehrál významnou roli také v srpnu 1968, kdy se z něj vysílalo během okupace Československa.
Dnes je Kojál jednou z nejvýraznějších technických dominant Drahanské vrchoviny. Když ho zahlédnete z dálky, možná si ani neuvědomíte, že jeho obrovský stožár stojí na vrcholu, který sám o sobě dosahuje právě šesti set metrů.
A kde jsou další vysoká místa?
Sedm míst v našem výběru samozřejmě nepředstavuje všechna vysoká místa destinace. Drahanská vrchovina je jich plná a řada dalších přesahuje hranici 600 metrů nad mořem.
Patří mezi ně například Bučí, Rájecký les nebo další vrcholy v okolí Boskovicka a Kořence. Ne všechna tato místa však mají vlastní vyhlídku, výraznou stavbu nebo příběh, který by z nich dělal samostatný turistický cíl.
A právě v tom je kouzlo zdejší krajiny. Některá nejvyšší místa poznáte podle obrovského vysílače, jiná podle meteorologického radaru. Další ukrývá les, skalní útvary nebo pozůstatky dávné těžby.
Pokud tedy budete chtít poznat Moravský kras a jeho okolí zase trochu jinak, zkuste se tentokrát vydat nahoru. Možná zjistíte, že zdejší krajina má ještě jednu tvář, která z běžných turistických tras zůstává trochu skrytá.
