Moravský kras » Články » Za kostely Moravského krasu a okolí

Za kostely Moravského krasu a okolí

Moravský kras a jeho okolí si většina návštěvníků spojí především s jeskyněmi, skalami a krásnou krajinou. Mezi zdejší zajímavosti ale patří také památky, které vznikaly z úplně jiného důvodu – jako místa víry, setkávání a duchovního života. Kostely a kaple najdeme ve městech i malých obcích, uprostřed historických center i na místech, kde je dnes obklopuje především krajina.

Některé z nich pamatují středověk, jiné vznikly teprve ve 20. století. Najdeme mezi nimi tradiční kamenné kostely, drobné kaple i stavby, které na první pohled překvapí svou architekturou nebo příběhem. A právě ty stojí za pozornost – nejen jako cíle pro milovníky historie a architektury, ale také jako zajímavá zastavení při výletu.

V jednom z našich předchozích článků jsme se vydali po stopách poutní tradice a představili místa, kam lidé po staletí přicházeli za duchovním prožitkem. Tentokrát se podíváme trochu jinak. Vybrali jsme několik kostelů a kaplí v Moravském krasu a jeho okolí, které mají co vyprávět. O jejich historii, architektuře, umění i lidech, kteří jsou s nimi spojeni.

Dřevěný kostel sv. Paraskivy v Blansku

Jednou z nejneobvyklejších sakrálních staveb v Moravském krasu a jeho okolí je dřevěný kostel sv. Paraskivy v Blansku. Původně stál v obci Nižné Seliště v Podkarpatské Rusi. Dřevěná stavba vznikala v 17. století a původně sloužila jako pravoslavný kostel. Do Blanska byl převezen ve 30. letech 20. století. Kostel byl na původním místě rozebrán, jednotlivé části byly označeny a následně přepraveny po železnici. V Blansku byl znovu sestaven a v roce 1937 dokončen.

Dnes je kostel ve správě Církve československé husitské. Je to jeden ze šesti kostelů v ČR, který byl takto zachráněn. V kostele je dochována část původní pravoslavné výzdoby. 

Kostel sv. Paraskivy v Blansku
Kostel sv. Paraskivy v Blansku

Kostel sv. Martina v Blansku

Jen několik minut chůze od centra Blanska stojí kostel sv. Martina, jehož historie sahá až do 12. století. Jeho vznik je spojován s olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem. Archeologický a stavebněhistorický průzkum ukázal, že původní kostel byl románskou jednolodní stavbou s půlkruhovou apsidou. Ve středověku prošel gotickou přestavbou a výrazně proměněn byl také v období baroka.

Z původní stavby se dochovaly také části románského zdiva. Pozornost si zaslouží především nejstarší umělecká památka kostela – pískovcový reliéf s postavou rytíře v krátké suknici s mečem. Reliéf byl původně součástí vnější jižní zdi a objeven byl při průzkumu v 90. letech 20. století. Dnes je umístěn v interiéru, kde je chráněn před povětrnostními vlivy.

Ve věži se nachází také historický zvon Poledník, který je považován za jeden z nejstarších dochovaných zvonů na Moravě. 

Kostel sv. Petra a Pavla v Jedovnicích

Kostel sv. Petra a Pavla v Jedovnicích je zajímavý především svým interiérem. Současná stavba vznikla v letech 1783–1785 na starším základu. Její dnešní podobu však výrazně ovlivnila výzdoba vytvořená ve 20. století.

Na podobě interiéru se podíleli významní čeští umělci. Dominantou je oltářní obraz Mikuláše Medka z roku 1963, zasazený do rámu vytvořeného sochařem Janem Koblasou. Medkův obraz nahradil původní novogotický oltář s obrazem sv. Petra a Pavla. Na výzdobě a vybavení kostela se podíleli také Josef Istler, Karel Nepraš a Ludvík Kolek.

Kostel sv. Jakuba Staršího v Boskovicích

Kostel sv. Jakuba Staršího patří k výrazným historickým památkám Boskovic. První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1346, jeho dnešní podoba je však výsledkem především pozdně gotické přestavby na přelomu 15. a 16. století. S její výstavbou je spojován Ladislav z Boskovic, významný člen zdejšího šlechtického rodu. Na kostele se dochovaly pozdně gotické portály, na hlavním z nich jsou patrné také letopočty 1501 a 1527 a erby Ladislava z Boskovic a jeho manželky Magdaleny Berkové z Dubé.

Historii boskovických šlechtických rodů připomínají také renesanční náhrobky členů rodu Zástřizl, jejichž rodová hrobka se nachází pod kostelem.

Evangelický kostel v Boskovicích

Zcela jinou podobu má evangelický kostel v Boskovicích. Byl postaven v letech 1940–1941 podle projektu boskovického stavitele Karla Fabiánka. Architektonicky vychází z konstruktivismu a představuje výraznou ukázku moderní sakrální architektury.

Kostel má půdorys ve tvaru písmene T a výraznou hranolovou věž zakončenou kalichem. V interiéru se nachází plochostropá loď a jednoduchý prostor s kazatelnou a obětním stolem. Kostel byl otevřen 29. června 1941. V letech 2012–2013 prošel úpravou interiéru.

Kostel sv. Prokopa v Letovicích

Kostel sv. Prokopa je jednou z historických dominant Letovic. Jeho původní stavba pochází z poslední třetiny 14. století a v průběhu dalších staletí byla několikrát upravována.

V interiéru se nachází cenné historické náhrobky a také gotická kaple Panny Marie s původní gotickou klenbou. Její barevná mozaiková okna jsou novodobým dílem významného českého umělce Karla Svolinského. 

Klášterní kostel sv. Václava v Letovicích

Druhou výraznou sakrální památkou Letovic je klášterní kostel sv. Václava, který je součástí areálu kláštera Milosrdných bratří. Barokní komplex vznikal od roku 1751 a jeho součástí byl kromě kostela také konvent, nemocnice a historická lékárna.

Kostel byl dokončen v 18. století a pod jeho podlahou se nachází krypta. Celý areál je cenný nejen jako příklad pozdně barokní architektury, ale také jako připomínka činnosti Milosrdných bratří, kteří zde spojovali duchovní službu s péčí o nemocné. Součástí komplexu je také historická lékárna s původním vybavením.

Evangelický kostel ve Vanovicích

Výraznou dominantou Vanovic je evangelický kostel, jehož historie souvisí s dlouhou tradicí evangelického obyvatelstva v obci. Po vydání tolerančního patentu v roce 1781 zde vznikl evangelický sbor a už v roce 1782 byla dokončena první provizorní modlitebna.

Postupně však přestala kapacitně vyhovovat, a proto se v roce 1826 začalo s přípravou stavby nového chrámu. Ten byl bez věží dokončen v roce 1844 a jeho dvě věže byly doplněny v roce 1863. Dodnes výrazně utváří panorama Vanovic.

S historií kostela souvisí také zajímavá místní tradice. Protože evangelickým kostelům zpočátku nebylo povoleno používat zvony, byla na věži instalována zvláštní ocelová péra. Příběh o tom, že je kostelu darovala anglická královna, však obecní web výslovně označuje za pověst.

Kaple sv. Barbory v Rudici

Rudice je odedávna spojena s těžbou železné rudy a hornickou historií. Na tuto tradici navazuje také zdejší kaple sv. Barbory. Sv. Barbora je patronkou obce a zároveň patronkou horníků a jeskyňářů.

Kaple byla otevřena a požehnána 21. září 2002. Slouží k církevním obřadům a také k poslednímu rozloučení s rudickými občany. Jejím vlastníkem je Římskokatolická farnost Jedovnice.

Kaple Panny Marie Fatimské v Kořenci

Kaple Panny Marie Fatimské v Kořenci má zajímavý příběh především díky době, ve které vznikla. Myšlenka na její stavbu se objevila už v roce 1947, samotná realizace se však uskutečnila až v pozdější době. V roce 1967 se projektu ujal akademický architekt Ivan Nosek z Prahy. Stavba byla následně dokončena, avšak více než deset let zůstala bez využití. Později sloužila jako výstavní síň kořeneckých tradic.

Po změně poměrů v roce 1989 začala obec znovu jednat o využití kaple k původnímu účelu. Po úpravách byla 15. května 1993 slavnostně vysvěcena. Podle obecního zpravodaje se tehdy stala první kaplí v České republice zasvěcenou Panně Marii Fatimské. Sochu Panny Marie Fatimské pro slavnostní vysvěcení přivezl z portugalské Fatimy kněz František Kozár.

Kostel Narození Panny Marie v Lipovci

Kostel Narození Panny Marie v Lipovci stojí na místě staršího kostela, který v roce 1822 zničil požár. Nový chrám se začal stavět v roce 1828 a dokončen byl v roce 1842. Slavnostně vysvěcen byl 8. září 1843. Kostel je vystavěn v novogotickém neboli pseudogotickém stylu a patří k cenným dokladům raného historismu v moravské architektuře. Na jeho projektu se podílel také významný vídeňský architekt Ludwig Förster.

Zajímavá je také samotná podoba kostela. Jde o trojlodní stavbu s příčnou lodí a výrazně členitým půdorysem, která je bez klasické kostelní věže. Na střeše se nachází oktogonální sanktusník. Historie místa je přitom mnohem starší – kostel a farnost jsou v Lipovci písemně doloženy už v roce 1437.

Kostel Nejsvětější Trojice v Drnovicích

Kostel Nejsvětější Trojice v Drnovicích stojí na místě starší kaple, jejíž existence je doložena už ve 14. století. Současná stavba vznikla přestavbou kaple v roce 1526 za Ctibora z Drnovic a jeho manželky Markéty z Náchoda. Kostel má jednu loď, pětiboké kněžiště a výraznou hranolovou věž vysokou více než 34 metrů.

Uvnitř se dochovaly náhrobní desky spojené s bývalými majiteli drnovického panství. Pozornost zaslouží také historické zvony. Jeden z původních zvonů pocházel z roku 1512 a nesl nápis „Darováno Ctiborem z Drnovic“. Druhý byl odlit v roce 1519 a nesl nápis „Ctibor Drnovický Drnovice 1519“ a erb pánů z Drnovic. Oba zvony byly později zabaveny pro vojenské účely.

Kostel Drnovice

Ať už vás zajímá historie, architektura, sakrální památky nebo jen hledáte tip na výlet v Moravském krasu a jeho okolí, zdejší kostely a kaple nabízejí spoustu zajímavých míst k objevování. Některé najdete přímo v centrech měst a obcí, jiné můžete spojit s výletem do okolní krajiny. Stačí si jen vybrat, kam se vydáte.